Kyselina kojová v kosmetice a její využití

Kyselina kojová je rozjasňující aktivní látka odvozená z procesu kvašení rýže a dalších surovin, která se v kosmetice používá hlavně proti pigmentovým skvrnám a nerovnoměrnému tónu pleti. Patří mezi starší a dobře prozkoumané složky tohoto typu, přesto zůstává jednou z nejpoužívanějších alternativ k silnějším, přísně regulovaným látkám.

Co je kyselina kojová

Kyselina kojová vzniká jako vedlejší produkt při kvašení některých druhů hub a potravin, nejčastěji rýže v procesu výroby sake nebo sójové omáčky. Objevena byla už v polovině dvacátého století v Japonsku, kde si výzkumníci všimli, že pokožka pracovníků v místech, kde probíhalo kvašení rýže, bývá nápadně světlejší a rovnoměrnější. Tento postřeh vedl k dalšímu zkoumání a postupnému zavedení kyseliny kojové do kosmetiky jako rozjasňující složky.

V kosmetických přípravcích se dnes nejčastěji setkáte buď přímo s kyselinou kojovou, nebo s jejím derivátem kojic dipalmitátem, který je stabilnější a méně dráždivý, ale obvykle i mírně slabší v účinku.

Ve složení produktů kyselinu kojovou poznáte pod INCI názvem Kojic Acid, dipalmitátovou formu pak jako Kojic Dipalmitate. Obě varianty se v seznamu složení běžně řadí mezi aktivní látky podle toho, jak vysoká je jejich koncentrace v receptuře. Pokud hledáte produkt kvůli konkrétnímu účinku na pigmentaci, vyplatí se zkontrolovat přesně tohle označení, protože marketingové názvy jako rozjasňující sérum nebo brightening complex samy o sobě nic nezaručují.

Jak působí na pigmentaci

Kyselina kojová patří do skupiny látek, které brzdí tvorbu melaninu přímo u zdroje. Konkrétně inhibuje enzym tyrozinázu, který je nezbytný pro tvorbu melaninu v melanocytech. Když je tento enzym méně aktivní, pleť produkuje méně nového pigmentu, existující skvrny postupně blednou a tón se celkově vyrovnává.

Mechanismus je podobný jako u jiných oblíbených rozjasňujících složek, třeba alfa arbutinu, i tady ale jde o postupný proces, ne o okamžitý efekt. První viditelné změny bývají znát po šesti až osmi týdnech pravidelného používání, plný efekt se projevuje spíš v horizontu několika měsíců.

Kromě brzdění tyrozinázy má kyselina kojová i mírné antioxidační vlastnosti, díky kterým pomáhá chránit pleť před částí oxidačního stresu způsobeného slunečním zářením a znečištěným ovzduším. Tento efekt je ale doplňkový, hlavní důvod, proč se kyselina kojová do kosmetiky zařazuje, zůstává cílené zesvětlení pigmentace.

Komu pomáhá nejvíc

Kyselina kojová se nejvíc osvědčuje v těchto situacích:

• Pigmentové skvrny po slunci, které vznikají dlouhodobou expozicí UV záření bez dostatečné ochrany, víc o nich píšeme v článku jak pečovat o pleť s pigmentovými skvrnami.
• Pozánětlivá hyperpigmentace, tmavé skvrny, které zůstávají po zahojeném akné nebo podráždění pleti.
• Celkově nerovnoměrný tón pleti, kde funguje jako doplněk k dalším rozjasňujícím složkám.
• Mírnější melasma, i když u výraznějších případů bývá účinnější kombinace s jinými aktivními látkami nebo konzultace s dermatologem.

Kyselina kojová bývá vhodnou volbou i pro lidi, kteří už vyzkoušeli jednodušší rozjasňující produkty bez výraznějšího efektu, protože patří mezi účinnější složky dostupné bez předpisu. Na druhou stranu u velmi citlivé nebo často podrážděné pleti může být lepší začít spíš s jemnějším niacinamidem nebo alfa arbutinem a kyselinu kojovou zařadit až jako další krok, pokud mírnější složky nestačí.

Kyselina kojová a jiné rozjasňující látky

V kosmetice existuje celá skupina složek, které cílí na pigmentaci podobným způsobem, ale každá trochu jinak. Kyselina kojová patří k účinnějším a zároveň déle používaným, zároveň je ale o něco náchylnější k podráždění než třeba alfa arbutin. Oproti kyselině tranexamové, která zasahuje do procesu pigmentace jiným mechanismem přes enzym plasmin, míří kyselina kojová přímo na tyrozinázu stejně jako hydrochinon, jen s mírnějším účinkem.

Kyselina kojová a hydrochinon

Hydrochinon je dlouho považovaný za nejúčinnější rozjasňující látku vůbec, jeho dlouhodobé používání je ale spornější kvůli riziku podráždění a v některých zemích i regulačně omezené. Kyselina kojová se v mnoha produktech používá jako šetrnější alternativa se slabším, ale bezpečnějším profilem pro dlouhodobé používání bez lékařského dohledu. Pro běžné domácí používání proto bývá kyselina kojová praktičtější volbou, výraznější pigmentace typu melasma ale často vyžaduje odbornou konzultaci bez ohledu na zvolenou látku.

V Evropské unii je kyselina kojová v kosmetice povolená, maximální povolené koncentrace se ale mezi jednotlivými trhy mohou lišit a regulace se průběžně vyvíjí podle nových bezpečnostních dat. Při nákupu v evropské drogerii nebo e-shopu proto obvykle nehrozí, že byste narazili na produkt s nepovolenou koncentrací, u objednávek mimo Evropskou unii je ale vždy dobré ověřit, odkud produkt skutečně pochází a jestli odpovídá místní legislativě.

Formy v kosmetice

V kosmetických produktech se s kyselinou kojovou setkáte nejčastěji v těchto podobách:

• Séra cílená na pigmentaci, často v kombinaci s niacinamidem, alfa arbutinem nebo vitamínem C pro silnější celkový efekt, podobně jako v recenzi Kiehl's Clearly Corrective Dark Spot Solution, která staví na příbuzném alfa arbutinu.
• Krémy a emulze, obvykle s nižší koncentrací, vhodné jako dlouhodobá údržbová péče.
• Mýdla a čisticí přípravky, kde se používá spíš doplňkově, protože krátký kontakt s pletí omezuje její účinnost.

Koncentrace v kosmetických produktech se běžně pohybuje do jednoho procenta, vyšší koncentrace jsou vzácnější kvůli vyššímu riziku podráždění.

Při výběru produktu má smysl sledovat i to, v jakém obalu se přípravek prodává. Kyselina kojová je citlivá na světlo a vzduch a postupně ztrácí účinnost, proto se nejlíp udržuje v tmavých nebo neprůhledných obalech s pumpičkou či kapátkem, ne v průhledných nádobkách s otevřeným víčkem, kde je vystavená světlu při každém použití.

Jak ji zařadit do rutiny

1. Začněte postupně, dva až tři večery v týdnu, a první dva týdny sledujte, jak pleť reaguje.
2. Nanášejte na čistou pleť, obvykle po tonikum a před krémem, podle pořadí popsaného v článku jak správně vrstvit kosmetické produkty.
3. Ráno vždy doplňte SPF, viz i jak vybrat SPF pro obličej. Bez důsledné ochrany proti slunci se pigmentace vrací rychleji, než stihne zmizet.
4. Počítejte s delším horizontem, viditelné výsledky přichází v týdnech, ne ve dnech, a vyžadují nepřerušovanou pravidelnost.

Jak dlouho ji používat

Kyselina kojová se obvykle nepoužívá donekonečna ve stejné vysoké intenzitě. Po dosažení viditelného zlepšení, typicky po dvou až třech měsících, mnoho lidí přejde na udržovací režim, tedy méně časté používání, které pomáhá udržet dosažený výsledek bez zbytečné zátěže pro pleť.

Pokud se po dvou až třech měsících pravidelného používání výsledek nedostaví vůbec, nemusí to nutně znamenat, že látka nefunguje. Stejně často jde o nedůslednou ochranu před sluncem, která výsledky kyseliny kojové průběžně maže rychleji, než stíhají vznikat. V takovém případě se vyplatí zkontrolovat nejdřív důslednost SPF, až pak měnit aktivní látku.

Kdy být opatrní

Kyselina kojová patří k látkám, které mohou u citlivější pleti občas způsobit zarudnutí, pálení nebo suchost, zvlášť ve vyšších koncentracích nebo při příliš častém používání hned od začátku. Proto se doporučuje zavádět ji postupně a sledovat reakci pleti, podobně jako u jiných aktivních rozjasňujících látek.

Mírné podráždění nebo pocit stažení pleti se objevuje spíš u kombinace s dalšími aktivními látkami nebo u příliš časté aplikace hned od začátku, ne u kyseliny kojové samotné v doporučené koncentraci. Pokud se objeví výraznější zarudnutí nebo pálení, je lepší používání na pár dní přerušit a pleť nejdřív zklidnit, než pokračovat dál.

V těhotenství a při kojení se topické použití obecně považuje za bezpečnější než u perorálně užívaných látek, přesto je vhodné nové aktivní složky probrat s lékařem, hlavně pokud řešíte výraznější melasma, která se v těhotenství často zhoršuje. Lidé s velmi citlivou nebo narušenou kožní bariérou by měli začít s nejnižší dostupnou koncentrací.

S čím ji kombinovat

Kyselina kojová se dobře doplňuje s niacinamidem, který zklidňuje a podporuje bariéru, a s vitamínem C, který působí hlavně antioxidačně. Kombinace více rozjasňujících látek najednou dává smysl, protože každá cílí na jinou část procesu vzniku pigmentace, podrobněji o niacinamidu píšeme v samostatném článku niacinamid v kosmetice a jak ho správně používat.

Naopak s agresivnější exfoliací, silnějším retinolem nebo více aktivními látkami najednou je lepší postupovat opatrně, protože vzniklé podráždění dokáže pigmentaci paradoxně zhoršit. Pokud si nejste jistí, jestli je vaše pigmentace důsledek slunce, hormonů nebo hojení po akné, pomůže rozlišit příčinu i podrobnější analýza pleti přes SkinGraph.