Konzervanty v make-upu: co dělají a jsou bezpečné pro pleť?

Konzervanty v make-upu nejsou jedna látka, ale celá skupina odlišných chemických systémů, které společně plní jednu roli: udržet produkt mikrobiologicky stabilní po celou dobu, kdy se používá. Parabeny, kterým se věnuje samostatný článek, jsou jen jednou z několika běžných možností, zdaleka ne jedinou, a výrobci je v posledních letech čím dál častěji nahrazují jinými konzervačními systémy s vlastním profilem výhod i rizik.

Proč make-up konzervanty potřebuje

Jakmile se tuba, lahvička nebo tyglík poprvé otevře, do produktu se dostává vzduch a s ním mikroorganismy z okolí. Každé další otevření víčka, každý kontakt s prsty, štětcem nebo houbičkou přináší další dávku bakterií a plísní, které v prostředí s vodou, oleji a živinami z formule mohou snadno začít růst. Bez spolehlivé konzervace by se produkt mohl zkazit během pár týdnů běžného používání, ne až po letech na poličce.

Riziko je o to vyšší u produktů používaných v blízkosti oka, jako jsou řasenky, tekuté linery nebo oční stíny ve formě krému. Kontaminovaná řasenka může způsobit zánět spojivek nebo jinou oční infekci, proto bývá konzervace u těchto produktů nastavena obzvlášť pečlivě a výrobci doporučují i kratší lhůtu PAO než u běžného krému na obličej.

Jaké typy konzervantů se v make-upu používají

Vedle parabenů patří mezi nejrozšířenější konzervanty v dekorativní kosmetice fenoxyethanol, kyselina sorbová a benzoová se svými solemi a benzylalkohol. Každá z těchto látek funguje trochu jinak a hodí se do jiného typu formule, proto se v praxi často kombinují, ne nasazují jednotlivě.

Fenoxyethanol

Fenoxyethanol je po parabenech jeden z nejpoužívanějších konzervantů v kosmetice vůbec, včetně tekutých make-upů, primerů a řasenek. V Evropské unii je povolený do koncentrace 1 %, při které je podle dostupných dat bezpečný pro většinu pokožky. U velmi citlivé pokožky nebo u malých dětí se ve vyšších koncentracích může objevit podráždění, proto se u kosmetiky pro nejmenší děti jeho použití často omezuje nebo úplně vynechává. Konkrétní formuli s touto látkou v INCI popisuje i recenze L'Oréal Infaillible 32H Fresh Wear Foundation, kde se fenoxyethanol kombinuje s benzylalkoholem.

Kyselina sorbová, benzoová a jejich soli

Kyselina sorbová (a její sůl potassium sorbate) a kyselina benzoová (a její sůl sodium benzoate) fungují nejlépe v mírně kyselém prostředí, proto se v make-upu často objevují v kombinaci s dalšími konzervanty, ne jako jediná ochrana formule. Jde o látky používané i v potravinářství, s dlouhou historií bezpečného používání, ale u některých lidí mohou vzácně vyvolat kontaktní podráždění, hlavně při vyšší koncentraci nebo na už narušené kožní bariéře.

V rtěnkách a balzámech na rty se sodium benzoate objevuje obzvlášť často, protože produkty aplikované na ústa přicházejí do kontaktu se slinami a zbytky jídla, což zvyšuje riziko kontaminace oproti kosmetice používané jen na suchou pokožku obličeje.

Benzylalkohol

Benzylalkohol má dvojí roli, funguje jako konzervant a zároveň jako rozpouštědlo některých dalších složek formule. Nejde o stejnou látku jako „alcohol denat" (denaturovaný líh), který se v kosmetice používá hlavně jako rozpouštědlo a rychle se vypařující složka, ne primárně jako konzervant. Rozdíl mezi oběma typy alkoholu v INCI a jejich vliv na citlivou pleť podrobněji popisuje článek Alkohol v make-upu a kdy vysušuje citlivou pleť.

Co jsou preservative boostery

Preservative booster je látka, která sama o sobě konzervaci nezajistí v celém rozsahu, ale výrazně zesiluje účinek hlavního konzervačního systému. Typickými příklady v INCI jsou caprylyl glycol, ethylhexylglycerin nebo pentylene glycol, které zároveň často přispívají i k hydrataci pokožky jako doplňková vlastnost. Díky boosterům může výrobce snížit celkovou koncentraci agresivnějších konzervantů ve formuli a dosáhnout srovnatelné mikrobiologické stability s mírnějším profilem pro pokožku.

Kombinace víc slabších konzervantů a boosterů místo jednoho silného konzervantu ve vysoké koncentraci je dnes běžný přístup u formulí cílených na citlivější pleť. Nevýhodou bývá složitější a delší seznam INCI, ze kterého je pro laika těžší odhadnout, která konkrétní látka plní jakou roli.

Některé boostery, třeba ethylhexylglycerin, zároveň zlepšují i to, jak se formule na pokožce rozetře, protože mají drobný emoliční efekt navíc ke konzervačnímu. Výrobce tím dostává dvě funkce za cenu jedné přidané složky, což u formulí s omezeným počtem ingrediencí (třeba u produktů cílených na citlivou pleť s krátkým INCI seznamem) dává smysl i z hlediska celkové jednoduchosti složení.

Starší konzervanty uvolňující formaldehyd

Dřív se v kosmetice běžně používaly i konzervanty ze skupiny tzv. formaldehyde releaserů, tedy látek, které se postupně rozkládají a při tom uvolňují malé množství formaldehydu, aby zajistily antimikrobiální účinek. Mezi nejčastější patřily DMDM hydantoin, quaternium-15 nebo diazolidinyl urea, dřív využívané i v některých make-upech a řasenkách.

Formaldehyd samotný je klasifikovaný jako látka s karcinogenním potenciálem při vysoké expozici, typicky vdechováním ve vyšších koncentracích, a je také jedním z nejčastějších kontaktních alergenů v kosmetice vůbec. Množství uvolněné z formaldehyde releaseru v běžné kosmetice je výrazně nižší než u přímé expozice, ale u lidí s prokázanou alergií na formaldehyd může i tak vyvolat kontaktní dermatitidu. Z tohoto důvodu dnešní výrobci dekorativní kosmetiky tyto konzervanty čím dál víc nahrazují jinými systémy, i když úplně zakázané v EU nejsou, jen jsou regulované maximální povolené koncentrace uvolněného formaldehydu.

Kde v make-upu bývá konzervace nejdůležitější

Čím vyšší obsah vody a čím déle produkt po otevření zůstává v užívání, tím důležitější roli konzervace hraje. Tekuté make-upy, primery, řasenky a tekuté kontury proto obvykle potřebují robustnější konzervační systém než bezvodé produkty, jako jsou pudry, suché oční stíny nebo voskové tužky na obočí, kde je riziko růstu mikroorganismů mnohem nižší.

Typ produktu	Obsah vody	Nároky na konzervaci
Tekutý make-up, primer	Vysoký	Vysoké
Řasenka, tekutý liner	Vysoký	Nejvyšší (blízkost oka)
Krémový korektor, krémové stíny	Střední	Střední až vysoké
Rtěnka, tyčinkový korektor	Nízký	Nízké až střední
Pudr, suché oční stíny	Minimální	Nejnižší

Pozice konzervantu v seznamu INCI dává i hrubou představu o jeho množství, protože se složky uvádí v pořadí klesající koncentrace. U běžného make-upu s desítkami složek bývá konzervant mezi posledními položkami, obvykle v řádu desetin až jednotek procenta, přesně jak ukazuje i rozbor INCI u konkrétních produktů v samostatných recenzích.

Doba, po kterou je produkt bezpečné po otevření používat (symbol PAO na obalu), přímo souvisí s tím, jak dobře konzervační systém funguje. Formule s robustnější konzervací typicky nese delší lhůtu PAO než formule se slabší konzervací, i kdyby obě měly navenek podobné složení aktivních látek.

Přírodní konzervace a proč není automaticky bezpečnější

Marketingové označení „přírodní konzervace" nebo „bez syntetických konzervantů" nemusí znamenat totéž co „bez konzervace vůbec" nebo "šetrnější pro pleť". Rostlinné extrakty a éterické oleje s antimikrobiálním účinkem, například extrakt z grepových jadérek nebo tea tree, jsou aktivní látky s vlastním potenciálem dráždit nebo vyvolat alergickou reakci, zvlášť u pleti náchylné k citlivosti na parfemaci. Přírodní systémy navíc bývají celkově méně účinné než osvědčené syntetické konzervanty, což výrobce řeší přidáním víc různých látek najednou, aby dosáhl srovnatelné stability.

Jak přesně rozpoznat podobně diskutované, ale jinak odlišné složky v make-upu, popisují i články Parabeny v make-upu: co jsou a jsou pro pleť nebezpečné? a Komedogenní složky v make-upu a jak je rozpoznat, které společně ukazují, že hodnocení jedné kategorie složek nestačí k celkovému posouzení formule.

Jak si složení posoudit sami

Pro naprostou většinu lidí se zdravou pokožkou nejsou běžné konzervanty v povolených koncentracích důvodem k obavám, a výběr make-upu podle jiných kritérií, jako je krytí, odstín nebo celková snášenlivost, má větší praktický význam. Opatrnost má smysl především u prokázané alergie na konkrétní látku, u velmi citlivé nebo ekzematické pokožky, nebo u produktů používaných na už narušenou kožní bariéru.

Pokud máte podezření, že vám konkrétní formule nesedí, nejspolehlivější je jednoduchý test v malém měřítku: nanést malé množství produktu na vnitřní stranu zápěstí nebo za ucho a sledovat reakci dvacet čtyři až čtyřicet osm hodin, než ho použijete na obličej. Umět si přečíst celý seznam INCI, ne jen hledat jedno konkrétní slovo, podrobně vysvětluje článek Co je INCI a jak číst složení kosmetiky. Pokud řešíte hlavně celkovou citlivost a reaktivitu pleti, ne jen jednu konkrétní složku, přesnější obrázek dá i online analýza pleti přes SkinGraph, která z fotografií odhadne, jak narušená je vaše kožní bariéra aktuálně.