Proč se vlasy krepatí a jak tomu zabránit

Krepatění vlasů vzniká, když je povrchová vrstva vlasu, kutikula, nadzvednutá nebo poškozená a vlákno v různých místech nerovnoměrně nasává vlhkost ze vzduchu. Výsledkem jsou drobné, nahodilé ohyby po celé délce vlasu, které narušují hladký povrch a vlasy dělají objemnějšími, matnějšími a hůř upravitelnými, než jaké by byly se zdravou, uzavřenou strukturou.

Co je krepatění a proč k němu dochází

Vlas se skládá ze tří vrstev: kutikuly na povrchu, kortexu uprostřed a u silnějších vlasů i dřeně ve středu. Kutikula je tvořena drobnými, navzájem se překrývajícími šupinkami podobnými střešním taškám, které v ideálním stavu leží hladce přitisklé k sobě. Tahle vrstva funguje jako bariéra, která rozhoduje, jak snadno a jak rovnoměrně se do vlasu dostává a z něj uniká vlhkost.

Pokud je kutikula poškozená teplem, chemickým ošetřením nebo mechanickým třením, jednotlivé šupinky se nadzvednou a mezi nimi vznikají mezery. Vlhkost ze vzduchu pak pronikne do kortexu nerovnoměrně, rychleji v místech s otevřenější kutikulou, pomaleji jinde, a vlákno v těchto místech nabobtná jinak než ve zbytku délky. Tahle nerovnoměrná reakce na vlhkost je mechanismus, který navenek vnímáme jako krepatění a nepoddajnost.

U přirozeně zvlněných a kudrnatých vlasů se k tomu přidává i tvar samotného vlasového folikulu, ovál místo kruhu, díky kterému vlas rostl zakřivený už od základu. Taková struktura má přirozeně víc otevřenou kutikulu podél ohybů než rovný vlas, takže je k krepatění náchylnější i bez jakéhokoli poškození, a péče proti krepatění je u ní dlouhodobá součást rutiny, ne jednorázová oprava.

Krepatění navíc není rovnoměrné po celé délce vlasu. Konečky, nejstarší a nejvíc namáhaná část vlasu, bývají poškozené nejvíc, protože na nich se za roky růstu nasbíralo nejvíc tepelných i mechanických zásahů. Proto se krepatění typicky zhoršuje směrem ke konečkům, zatímco kořínky, nejmladší a nejméně poškozená část, zůstávají relativně hladké i u vlasů, které jinak dlouho neviděly nůžky.

Hlavní příčiny krepatění vlasů

• Tepelná úprava fénem, žehličkou nebo kulmou bez tepelné ochrany, která postupně nadzvedává a poškozuje kutikulu
• Chemické ošetření, barvení, odbarvování nebo trvalá, které narušují strukturu vlasu zevnitř
• Agresivní, silně odmašťující šampony, které vlas i kutikulu vysušují a oslabují jejich přirozenou ochrannou vrstvu
• Mechanické tření, drsný ručník, hrubý kartáč nebo spánek na bavlněném povlaku, který vlas poškozuje opakovaným otíráním
• Nedostatek vlhkosti a lipidů ve vlasu, kdy suchý vlas přitahuje vlhkost ze vzduchu ještě nenasytněji než zdravý
• Dlouhodobé vystavení slunečnímu záření, které podobně jako u pleti postupně rozkládá bílkovinnou strukturu vlasu a oslabuje kutikulu

U poslední položky ze seznamu hraje roli i mořská nebo bazénová voda. Sůl a chlor zrychlují vysychání vlasu na slunci a spolu s UV zářením vytvářejí kombinaci, která patří mezi nejrychlejší způsoby, jak zdravou kutikulu během jediné dovolené výrazně poškodit. Plavecká čepice nebo alespoň aplikace ochranného oleje před koupáním dokážou tomuto typu poškození do velké míry předejít.

Proč na krepatění hraje roli i počasí

Vlasový keratin je hydrofilní, přitahuje vodní molekuly ze svého okolí. Za vlhkého, teplého počasí je ve vzduchu výrazně víc volné vlhkosti, kterou si poškozená kutikula nekontrolovaně nasává, a krepatění se tak zhoršuje, i když se s vlasy po ránu nic nestalo. Za suchého, chladného počasí naopak hrozí opačný problém, statická elektřina a odstávající jemné vlásky, který vzniká ztrátou vlhkosti, ne jejím přebytkem.

To je důvod, proč stejná péče nefunguje za každého počasí stejně dobře. V létě a za vlhka pomáhají produkty, které na povrch vlasu vytvoří lehkou, uzavírající vrstvu a zabrání nekontrolovanému vniknutí vlhkosti, v zimě a za suchého vzduchu naopak víc záleží na doplnění vlhkosti samotné, aby vlas nebyl tak elektrostaticky nabitý.

Jak vlasy před krepatěním chránit

Základem je omezit mechanické a tepelné poškození kutikuly na minimum. Tepelná ochrana před každým fénováním nebo žehlením, sušení vlasů mikrovláknovým ručníkem nebo starým bavlněným tričkem místo drsného froté a vyhýbání se nadměrnému tření za mokra, kdy je vlas nejzranitelnější, patří mezi návyky s největším dopadem na dlouhodobý stav kutikuly.

Pravidelná hloubková hydratace pomáhá kutikulu udržet uzavřenou a pružnou. Co dělá hydratační vlasová maska a jak často ji zařadit do rutiny, aby vlasy dostaly dost vlhkosti bez přetížení, popisuje článek Jak vybrat vlasovou masku a jak ji správně používat.

Pórovitost vlasu, tedy to, jak snadno jeho kutikula vlhkost propouští, přímo ovlivňuje, jak náchylné jsou konkrétní vlasy ke krepatění a jak by na ně měla péče cílit. Jak pórovitost poznat a proč na ní tolik záleží, vysvětluje samostatný článek Jak poznat pórovitost vlasů a proč na ní záleží.

Způsob rozčesávání má na krepatění větší vliv, než se zdá. Vlasy se nejlépe rozčesávají hřebenem s širokými zuby, od konečků postupně směrem ke kořínkům, ne obráceně, protože tahání hřebenu od kořínků přes zamotané konečky napíná a láme vlákno v nejslabších místech. Mokrý vlas je navíc v tomto okamžiku nejpružnější, ale zároveň nejnáchylnější k poškození, takže rozčesávání za mokra by mělo být vždy pomalé a šetrné, ideálně s malým množstvím kondicionéru nebo rozčesávacího spreje, který usnadní průchod hřebenu.

Jaké produkty krepatění skutečně omezují

Silikony patří mezi nejúčinnější složky proti krepatění, protože na povrchu vlasu vytvoří tenký, uzavírající film, který zabraňuje nekontrolovanému pronikání vlhkosti do kutikuly. Jak silikony ve vlasové kosmetice fungují a kdy jsou skutečně na místě, rozebírá článek Silikony ve vlasové kosmetice a pomáhají, nebo škodí vlasům.

Šampony postavené na mírnějších, nesulfátových tenzidech čistí vlasy bez agresivního odmaštění povrchu vlasového vlákna, což je přesně to, co nepoddajný, ke krepatění náchylný vlas potřebuje. Konkrétní produkt z tohoto segmentu, cílený přímo na uhlazení a zklidnění krepatějících se vlasů, představuje recenze Kérastase Discipline Bain Fluidealiste.

Proteiny dočasně vyplňují drobné mezery v poškozené kutikule a krátkodobě vlas vyhlazují, ale bez doplnění vlhkosti můžou vlas naopak vysušit, pokud se používají příliš často. Proč vlasy proteiny potřebují a jak je dávkovat, aby pomáhaly, a ne škodily, vysvětluje článek Proteiny ve vlasové kosmetice a proč je vlasy potřebují.

Pokud si nejste jistí, jakou strukturu a pórovitost vlasů skutečně máte a jaká péče by krepatění nejvíc omezila, pomůže podrobnější pohled na jejich aktuální stav. Online analýza pleti a vlasů přes SkinGraph dokáže z fotografií odhadnout stav vlasového vlákna a doporučit, na jakou příčinu krepatění se péčí zaměřit nejdřív.

Nejčastější chyby, které krepatění ještě zhorší

Nejčastější chybou je snaha krepatění vyřešit jen silnějším sušením a žehlením, které vlasy na pár hodin zploští, ale zároveň kutikulu dál poškozuje teplem a problém v delším horizontu zhoršuje. Krepatění tak paradoxně roste přesně v důsledku snahy ho odstranit.

Druhou chybou je kartáčování suchých vlasů tvrdým kartáčem s hustými štětinami, které vlákno mechanicky poškrábe a kutikulu ještě víc nadzvedne. Kartáčování za mokra hrubým kartáčem je ještě horší, protože mokrý vlas je nejpružnější a zároveň nejzranitelnější vůči mechanickému poškození.

Poslední běžnou chybou je přemíra produktů najednou, kombinace těžkého oleje, silikonového séra a fixačního spreje ve snaze krepatění přemoci silou. Vlasy pak působí mastně a zatíženě, aniž by se samotná kutikula skutečně zahojila. Postupná, pravidelná péče s menším množstvím produktů obvykle přinese lepší a trvalejší výsledek než jednorázové maximální nasazení.

Mnoho lidí si také krepatění spojuje výhradně s délkou vlasů a myslí si, že kratší střih problém automaticky vyřeší. Kratší vlasy skutečně mívají méně poškozených konečků, protože na nich strávily méně času, ale samotná struktura kutikuly se zkrácením nezmění. Pravidelné zastřihávání jednou za šest až osm týdnů pomáhá odstraňovat nejvíc poškozenou část vlasu dřív, než se krepatění na ní stihne výrazně prohloubit, ale nenahrazuje péči o zbytek délky.